Program 
V ROCE  2003
LEDEN red-arrow1.gif (101 bytes)pá 10. 1. 2003 od 19:30 "Středozemě naživo"
koncert víceméně folkový:

NESMÍR & F.L.O.
(elektro-akustická kytara, zobcová flétna, elektrická kytara, djembe, akordeon, elektrická kytara, violloncello, bicí, zpěv)

red-arrow1.gif (101 bytes)pá 24. 1. 2003 od 19:30 "Středozemě naživo" 
akustický koncert -latin jazz & flamenco:

ACOUSTIC IMPACT
Jiří Blafka - akustické kytara (nylon string)
David Juráň - akustická kytara (steel string)
Martin "Los Medos" Máca - perkuse
http://telegraf.webpark.cz

red-arrow1.gif (101 bytes)po 27.1. 2003 od 17 hod
Vernisáž výstavy S. Zobačové - "TAPISERIE". Výstava potrvá do 7. 3. 2003 a je prodejní!

red-arrow1.gif (101 bytes)út 28.1. 2003 od 18 hod
Dvanáctka - tucet nahlédnutí do historie i současnosti hudby, poslechovka Tomáše Lavického

ÚNOR red-arrow1.gif (101 bytes) pá  14.2. 2003 od 19 hod, poslechovka & koncert
Hudební publicista
(Rock & Pop, Folk & Country, Reflex, ...)
Jan Sobotka
uvádí Naprosto Nejdůležitější Album Všech Dob
aneb
"Kdyby Bůh byl discjockey, jmenoval by se Harry Smith..."
Reprodukované ukázky budou doplněny
živou prezentací klasických blues.

red-arrow1.gif (101 bytes) út 18.2. 2003 od 18 hod
Dvanáctka - tucet nahlédnutí do historie i současnosti hudby, poslechovka Tomáše Lavického

red-arrow1.gif (101 bytes)út 25.2. 2003 od 18 hod
"Zrod Tolkienovy mytologie - cesta J.R.R. Tolkiena k Pánu Prstenů", beseda s Mgr. Ing. Milošem Hübnerem. 
Beseda a diskuse o souvislostech a skutečnostech v životě a díle J.R.R. Tolkiena.

red-arrow1.gif (101 bytes)čtvrtek 27.2. 2003 od 18 hod
"SETKÁNÍ" s režisérem Z. Bričkovským, projekce jeho dokumentárních filmů - tentokrát z Povolží. Beseda a diskuze nejen cestopisná.

BŘEZEN red-arrow1.gif (101 bytes) pá 7.3. 2003 od 19:30 "Středozemě naživo" 
HADRY Z TĚLA
hradní folk-punk, syrové balady, strhující muzikantské nasazení, spousta nástrojů (harmoniky, kytary, flétna, basa, bicí, banjo, niněra, dudy atd.), motivy posbírané ze severu, Irska, Skotska a litomyšlského širokého okolí :-)

red-arrow1.gif (101 bytes)út 11.3.2003 od 18.00 hod.
CESTA - beseda o pěstounské péči v ČR
přednášející: Ing. Miroslav Opatřil - Sdružení pěstounských rodin, Dům na půli cesty v Pohořelicích u Brna.
Ing. Miroslav Opatřil se dlouhodobě věnuje problematice pěstounské péče v České republice. Za léta praxe, osobní a profesionální, nasbíral mnoho znalostí, zkušeností a zážitků, o které se s námi během besedy podělí. Dostatek prostoru bude i pro dotazy návštěvníků. 

Sdružení pěstounských rodin vzniklo v roce 1995 jako nestátní nezisková organizace. Jeho hlavním cílem je nalézt sociálně osiřelým dětem novou rodinu a pomoci stávajícím pěstounským rodinám.
Snaží se napomáhat vzniku a rozvoji pěstounských rodin, které si berou do své péče děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů. V současné době se ke sdružení hlásí 700 pěstounských rodin s více než 1200 dětmi. 
Pro mladé lidi odcházející v 18 letech z dětských domovů zajišťuje bydlení a práci v Domě na půli cesty. 
Cílem pobytu je pomoci „mladým dospělým“ získat základní pracovní návyky, vypěstovat v nich smysl pro zodpovědnost a vést je k vlastní ekonomické nezávislosti. Dům na půli cesty se snaží především o to, aby se stali samostatnějšími a dokázali vést spořádaný plnohodnotný život.

www.pestouni.cz

red-arrow1.gif (101 bytes) pá 21.3. 2003 od 19:30 "Středozemě naživo" 
[CHE]
Radim Babák: zpěv, akordeon, kytara
Tomáš Vtípil: zpěv, housle, basa, kytara, trubka...(a co se vejde do auta)
Hudbu [CHE] je možno označit v pravém slova smyslu za alternativní, počtem členů "kapely" za komorní. S ohledem na expresívní projev a disonantní postupy (chtěné i nechtěné) obou protagonistů můžeme hovořit o jakémsi "hardcoreovém šansonu". Většinu textů, spíše zhudebněných básní, napsal Radim Babák. Coby sólista na akordeon (tahací harmoniku), prozpěvující své texty, je znám brněnskému publiku (i zasvěcenému mimobrněnskému) již dobrých deset let. Pokud zrovna neskládá nové písně, rád prodlívá v hospodách lidové kategorie, kde hledá inspiraci. Je-li však místními hosty, neznalými jeho tvorby, přesvědčen k hudebnímu výkonu, bývá zpravidla již po druhé písni vyhozen, neboť okolosedícím praskají půllitry v rukách. V poslední době spolupracuje s Divadlem Líšeň. Jako většina harmonikářů je však i on značně arytmický a proto si obtížně hledá spoluhráče. Našel jej až v nadaném improvizátorovi, Tomáši Vtípilovi, zakladateli hudební skupiny Čvachtavý lachtan. Tato kapela, stejně jako další z Tomášových projektů, CS zvuk, patřila k překvapením pražské Alternativy, pořádané každoročně Unijazzem. V poslední době účinkuje i v kultovní brněnské skupině Anna Burešová a příležitostně s dalšími muzikanty (např. Lyrika Putyka Karla Vepřeka či holandskými Palinckx při jejich návštěvách v Brně). Kromě houslí (také elektrifikovaných, vlasní výroby) devastuje prakticky všechny hudební nástroje, které se objeví v jeho dosahu. Oba dva, spolu s dalšími muzikanty z Čvachtavého lachtana, také zhudebnili 2 poémy brněnského básníka a nakladatele J. E. Friče, kterého při živých vystoupeních doprovázejí. (M. Svatuška)

red-arrow1.gif (101 bytes)út 25.3. 2003 od 18 hod
VERNISÁŽ výstavy fotografií O. Stráníkové
Výstava potrvá do 4. května 2003

DUBEN red-arrow1.gif (101 bytes) út 15.4. 2003 od 20 hod
Marek KOPELENT: LEGEND „De Passione Sancti Adalberti Martyris“

Doba postní nás vybízí k zahloubání se do sebe sama. Otvíráme před sebou a před Bohem své nitro. Objevujeme v sobě staré i nové hříchy. Objevujeme však i důsledky skutků dobrých. Věřím, že nejsme jen špatní. O dobrých skutcích skromně a pokorně mlčíme v naději, že budou povšimnuty a toho špatného litujeme. Pro ty, kteří takto dokáží do sebe nahlížet je postní období časem náročným. Do takové lidské duše se toho totiž vejde převelice. Škoda, že lidskou duši nejde zvážit. A  tak se ve své lidskosti radujeme z toho, že za nás zemřel jeden, který ty naše duše dokáže vyprášit. Od toho špatného. Pokud vidí, že o to usilujeme. 
 Vidíte, a já jsem se zapovídal a musím dojít k tématu. To byl totiž taky jeden, kterého utloukli, protože byl vzdělaný, moudrý, uměl mluvit a měl rád lidi. V té době patřil mezi nejvzdělanější v celé známé Evropě. Takový byl biskup Vojtěch. Slavníkovec, později prohlášený za svatého. Když ho tlupa domorodců na území dnešního Polska ubila k smrti, nikdo netušil, že za necelých tisíc let, 26. září 1981 na hudebním festivalu Varšavský podzim zazní hudební dílo skvělého českého komponisty Marka Kopelenta (narozeného v roce 1932) LEGEND: DE PASSIONE SANCTI ADALBERTI MARTYRIS. Záznam z tohoto koncertu koloval mezi příznivci pana Kopelenta na kazetě. Pan Kopelent nebyl sice ubit domorodými tlupami, ale tehdejší mocenská tlupa mu dala na vědomí, že jeho podstatné dílo u nás nezazní. Občas nějaký smyčcový kvartet nebo písnička v nastudování dětského pěveckého sboru. Pro širokou veřejnost však jméno Marka Kopelenta zůstalo ukryto. 
 Veřejnou přehrávkou již zmíněného díla vám chci tohoto vynikajícího soudobého českého hudebníka představit. Těším se na váš zájem.       Vojtěch ZIKMUND

red-arrow1.gif (101 bytes) út 22.4. 2003 od 19 hod
Indie - trekování v "Malém Tibetu"
datum cesty: červenec, srpen 2001
delka trvani: sest tydnu
ucastnice: Jitka Rösslerová /40/, Klára Šimůnková /31/ - obě učíme na gymnáziu ve Žďáře nad Sázavou, Kateřina Brychtová /23/ je naše bývalá studentka

Hlavním cílem naší výpravy bylo trekování v oblasti Ladakhu v severní části Indie, která je často názývána "Malý Tibet". Lákalo nás především nádherné předhůří Himalájí, které bylo díky válce s Čínou zpřístupněno turistům teprve v roce 1974, a také místní budhistické památky . Naše cesta pokračovala dále do hlavního města Kašmíru, Srinagaru, které jsme původně kvůli válečnému konfliku ani nechtěly navštívit. Poslední dny jsme strávily v Dharamsale, současném exilovém sídle Dalai Lamy. Dokonce jsme měly možnost ho krátce uvidět.
Z cesty máme k dispozici fotografie, diapozitivy a video.

red-arrow1.gif (101 bytes)Pondělí 28.4. 2003 od 19 hod
ISLANDSKÝ VEČÍREK 
- uvádí Jan Burian.
Jan Burian, autor knihy Sága o cestě na Island (viz www.janburian.cz) a zakladatel Klubu islandských fanatiků, natočil spolu s významných dokumentaristou Pavlem Kouteckým na Islandu hodinový film Islandská paměť, který vypráví o této atraktivní severní zemi z poněkud jiného úhlu, než jsme zvyklí. Jde o sondu do životního stylu a tradice Islanďanů. Projekce tohoto snímku je doprovázena živou besedou o ostrově, případně s čtením ukázek z literatury a odpovídáním na dotazy z publika. Pořad se již uskutečnil na mnoha místech v České republiky. (Převzato z WEBu Jana Buriana)

red-arrow1.gif (101 bytes)út 29.4. 2003 od 18 hod
Aromaterapie - večer s Blankou Sudíkovou ze sdružení Plaváček - baby club
Aromaterapie - nevite, co se pod ni vsechno skryva? Vzpomente, jake je to fajn kdyz  cítíte vůni ruze ci procházite borovicovým hájem. Bylinky jsou tu od toho, aby hladily naše těla i duše a tak zahoďte ostych a přijďte si přivonět a poznat tak jejich uzasny ucinek. Zapálíme solné lampy a na chvili se vuni preneseme do sebe sama.
Tesim se na vas. 
Blanka Sudikova

KVĚTEN red-arrow1.gif (101 bytes)středa 14.5. 2003 od 19 hod
"Filosofie integrace Evropy a mýty o Evropské Unii"
hostem bude Martin Komárek (MF Dnes), člen Teamu Europe při Delegaci Evropské komise.
Beseda je pořádána  s podporou Ministerstva zahraničí ČR.

red-arrow1.gif (101 bytes) pá 16.5. 2003 od 19:30 "Středozemě naživo" 
Juraj Turtev a DURA & Blues Club
Ďuro Turtev je označován za srdce bluesové hudby na Slovensku. DURA & blues club je alternativním projektem tohoto zpěváka, kytaristy a zároveň lídra renomované bratislavsko-trnavské kapely Bluesweiser. Díky přitažlivosti a spontánnosti hudebních produkcí je toto seskupení milým oživením klubových scén. Repertoár je v převážné míře z pera samotného Juraje Turteva a vyzařuje z něho pohoda, postavená na srozumitelných textech, které nemají snahu udivovat složitými básnickými obraty, ale popisují obyčejný život kolem nás s jeho radostmi, které mnohdy v současném shonu ani nezaregistrujeme, věci, které nás obklopují a my je mnohdy nevidíme. Bluesové texty určitě neměly snahu být razeny na roven renomované poezii, ale především svým mnohdy přímým viděním okolního světa a svým sdělením pocitů a nálad jsou jakousi lidovou poezií. Vystoupení tohoto slovenského bluesového seskupení bude skutečně překvapením i mimořádným hudebním zážitkem. (převzatu z WEBu České televize)

red-arrow1.gif (101 bytes) sobota 24.5. 2003 od 16 hod
Jiří Dědeček - BÁSNÍK A PÍSNIČKÁŘ
a jeho přátelé: Olga Sozanská a Ivo Kaplán
Diskutují na téma:
"JE VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE JASNÁ, JEDNODUCHÁ A
HOTOVÁ VĚC?"

koncert a veřejná debata o evropské integraci.
Pořádá o.s. ANO pro Evropu

red-arrow1.gif (101 bytes) úterý 27.5. 2003 od 19 hod
"Kraj Vysočina a Evropská unie"
RNDr. Martin Černý, 
Krajský úřad kraje Vysočina, vedoucí oddělení sekr. reg. rady NUTS II. Jihovýchod
Povídat se bude kromě jiného o vyhlídkách čerpání financí z Evropské
unie krajem Vysočina a jak se to v našem kraji projeví.

ČERVEN red-arrow1.gif (101 bytes)  úterý 3.6. 2003 od 19 hod
"EXPEDICE GRÓNSKO"
Diapozitivy Pavla Jonáka z horolezecké expedice do Gronska - Ualamasortog.

red-arrow1.gif (101 bytes) sobota 7.6. 2003 od 17 hod
Klub Středozemě ve spolupráci s Martinou Bittnerovou
vás zve na
Literárně-hudební maratón
"L I T E R A T U R A  -  H U D B A (písničkáři) a na konci pořádnej big-beat"
Setkání muzikantů, básníků a prozaiků a všech podobných výstředníků z Čech a Moravy
Čest muzikantů budou hájit: 
ŽOFIE KABELKOVÁ, PAVEL LUTNER, MAREK DUŠEK a big-beatová kapela KRITICKÁ SITUACE
Svou kůži na trh aneb literární striptýz přinesou/předvedou tito autoři: 
Lenka Mašová, Markéta Dušková, Lenka Stehlíková, Ivan Petlán, Jan Albireo Kučera, Vojtěch Zikmund, Martina    Bittnerová, Tomáš Blažek, Tomáš Lavický, Zdeňka Sokolíčková 
 
Milým slovem pořad a diváky provází: Martina Bittnerová, Pavel Lutner
Vstupné: 50 Kč.

red-arrow1.gif (101 bytes) Pátek 13.6. 2003 od 19 hod
Vernisáž výstavy Zuzany Šulcové:
"Čarodějové a skřítci"
Výstava potrvá do 4. 7. 2003

red-arrow1.gif (101 bytes)Úterý 17. 6. 2003 od 19 hod "Středozemě naživo"
JAN BURIAN - KONCERT
Jan Burian zpívá své písničky za doprovodu klavíru (případně si přiveze svůj klávesový nástroj). Hraje nejen písničky ze svých šesti vydaných alb, ale i skladby zcela nové i ty nejstarší ze svého rejstříku cca 300 písní. Autor hraje, zpívá, vypráví a odpovídá na dotazy z publika (většinou napsané na lístečcích o přestávce). (Převzato z WEBu Jana Buriana)

red-arrow1.gif (101 bytes)út 24.6. 2003 od 19 hod
HUDBA KARPATSKÉHO OBLOUKU,  poslechovka s Jiřím Plockem
- hudbu z Ukrajiny, Moldávie, Rumunska, Slovenska a Maďarska pouští JIŘÍ PLOCEK, člověk, který založil a vede prestižní brněnské nakladatelství GNOSIS, zakladatel skupiny TEAGRASS, která se touto hudbou (ve spojení s bluegrassem) zabývá a bývalý spoluhráč Roberta Křesťana v kapele Poutníci.

red-arrow1.gif (101 bytes)čtvrtek  26.6. 2003 od 19 hod
Aeneida (r. Volodymyr Dachno, 69 min., ukrajinsky s českými titulky, 1991)
Ukrajinský animovaný film na motivy Aeneidy, směšnohrdinské veršované poemy Ivana Kotljarevského (1769-1838), jež se stala základním kamenem novodobého ukrajinského jazyka a literatury.
Připraveno ve spolupráci s Ukrajinskou iniciativou.
Program probíhá v rámci festivalu Colour Meeting v Poličce a je připraven ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha.

Ivan Kotljarevskyj (1769-1838) je zakladatelem novodobé ukrajinské literatury. Nedokončil studia v bohosloveckém semináři, působil v armádě, byl učitelem šlechtických synků a ředitelem městského divadla v Poltavě. Proslavil se směšnohrdinskou veršovanou poemou Aeneida, v níž pozvedl lidový ukrajinský jazyk na úroveň spisovného jazyka. Jako vzor mu posloužila burleskní tvorba 17. století a Vergiliův hrdinský epos Aeneida. Z něj si vypůjčil dějový základ: Aeneas – druhý nejstatečnější rek Tróje – syn Anchísa a bohyně Venuše odjíždí s přeživšími obyvateli Tróje na západ a po dlouhém putování (přes Karthágo a podsvětí) přistává v Itálii, kde si ovšem své místo musí vybojovat. Jeho potomci pak založí Řím. Kotljarevského poema reflektuje konkrétní historické události (likvidace Záporožské Siče, putování ukrajinských kozáků), vtipně dosazuje na místa antických reálií reálie čistě ukrajinské (jídlo a pití: např. kořalka, sleď; geografické reálie: Krym, Sič; burlaci; katolík; paroduje latinu…).
Vergiliův epos patřil již od 16. století k oblíbeným cílům travestie v evropské literatuře a nevynechal ani území Ukrajiny. Jako první byly ztravestovány části Aeneidy do ruštiny a ty se staly základem pro Kotljarevského. Svoji Aeneidu však psal jako oddechovou četbu známým a ani nepředpokládal, že by mohla vyjít a stát se základním kamenem pro budoucí vývoj ukrajinského jazyka a literatury, které byly krutě potlačovány ze strany Ruska.
První tři části vyšly roku 1798 bez vědomí autora a měly obrovský úspěch. Kotljarevskyj poemu doplnil a od té doby se vydává stále znovu a znovu.
Burleskní charakter Kotljarevského díla se stal na dlouhou dobu základním znakem ukrajinské literatury jako celku. Vznikla dokonce celá burleskní škola hlásící se k odkazu Kotljarevského.
V češtině vyšlo toto dílo v roce 1955 ve skvělém překladu M. Marčanové, Z. Hanusové a J. Turečka-Jizerského, který jsme použili pro titulky k filmu. Překlad, jak sami uvidíte, má nadčasové kvality, proto ho lze číst kdykoli a kýmkoli. Je všeobecně srozumitelný a zachovává kolorit originálu.
Animovaný film, který uvidíte, vznikl v roce 1991 a přestože jde o zkrácenou verzi Kotljarevského poemy, drží se veškerých stěžejních okamžiků původního díla. Navíc se režiséru Dachnovi podařilo doplnit příběh o výtvarné podrobnosti, které v psaném díle nemohou být dovedeny k takovému mistrovství jako v animované verzi (ukrajinská gastronomie, chování, zvyky, oblečení, kozácké zvyklosti, způsob boje…) nebo o hudební parodie (tanec kozáček, orientální tance…), které se výborně doplňují s verši Kotljarevského a vytvářejí dobovou atmosféru plně vtahující diváka do děje.
Text, který čte vypravěč, je velmi dobře rozvržen, vlastně je použit jen tam, kde je to nezbytně nutné. Jeho střídání s němými částmi vyplněnými hudbou zaručují plné pochopení příběhu.

Přeji příjemnou zábavu.

Rita Kindlerová

 

Další akce Klubu Sluníčko Unijazz (mimo prostory Klubu Středozemě) naleznete ZDE.
Program Novoměstského rodinného centra Vláček naleznete ZDE.
REAKCE, REFERENCE, POSTŘEHY, VZPOMÍNKY...
Bylo v roce  2002